Kostel sv. Martina Vrchotovy Janovice

Kontakt na kostelníka: Marie Fišerová: 737 764 687 

                                       Jan Kureš: 606 491 852 

Filiální kostel sv. Martina ve Vrchotových Janovicích byl postaven ve 12. století v románském stylu. Z původní románské stavby je zachován spodek věže a část jihozápadní lodi. Původně malý kostel prošel v polovině 14. století gotickou přestavbou a rozšířením. Obdélníková chrámová loď stejně jako presbytář (prostor kolem oltáře) jsou právě v gotickém stylu. Sínec před portálem pochází ze 17. století. V 18. století byla na severní straně kostela vybudována sakristie, nad níž je v patře přistavena panská oratoř přístupná po schodech zvenčí kostela.

Celá budova kostela tak procházela relativně častými opravami a přestavbami a zcela pozbyla původní podoby.

Současná podoba střechy věže pochází z 80. let 20. století, kdy prošla rekonstrukcí, neboť po vytvoření uzavřeného vojenského cvičiště SS a vysídlení rozsáhlého území sloužil kostel jako skladiště okupantů. Na věži byla zřízena kulometná střílna. 16. 9. 1945 byl kostel opět vysvěcen a věž pouze provizorně zakryta nízkým jehlanem. V roce 2003 se věžní střecha vrátila do své původní výšky. A v té době byl kostel naposledy stavebně upraven.

K nejvýznamnějším historickým prvkům patří pět náhrobků vytesaných z červeného mramoru, které jsou zazděny po obou stranách presbytáře. Náhrobníky původně kryly hrobku, která bývala pod kostelní podlahou. Ale aby byly uchráněny před zničením, nechal je Karel Nádherný při opravě kostela v roce 1887 zasadit do zdi. Jedná se o náhrobky Anny Říčanské, Mikuláše z Říčan, Zikmunda z Říčan, Anny Říčanské z Rýznberku a Voršily Říčanské z Malovic.

Hlavní oltářní obraz z roku 1876 s motivem sv. Martina je darem Anny Smiedelové, vdovy po řediteli janovického panství.

V předhusitské době míval zdejší kostel nejen svého biskupa, ale i troje nebo čtvero kaplanství. V letech 1420 a 1624 byl kostel spravován utrakvistickými faráři a potom náležel plných 163 let do votické farnosti.

Za vlády Josefa II. se roku 1787 opět stal farním kostelem, kterým byl až do 30. 6. 2009, od té doby je opět kostelem filiálním ve správě votické farnosti.

Naproti kostelu stávala kaple sv. Máří Magdaleny. Původní kapli postavili katoličtí osadníci pravděpodobně v 15. století, když se kostel stal kostelem husitským. Byla to stavba se šindelovou střechou a malou věžičkou. Kaple sloužila právě až do roku 1787, kdy se kostel v Janovicích stal kostelem farním a bylo třeba zajistit duchovnímu byt. Nicméně poutní slavnost na sv. Máří Magdalenu se slaví dodnes. Sv. Máří Magdaleně je zasvěcen i jeden z oltářů kostela.

Převzato z https://www.vrchotovyjanovice.eu/verejna-sbirka-na-kostel-sv-martina

Stručná historie kostela sv. Martina 

Zdroj informací: Umělecké památky Čech (1982) 
Publikace Vrchotovy Janovice (2001) 

Románský původ stavby je datován na konec 12. století. Z téže doby je zachována část zdiva hlavní hranolové věže s přilehlým nárožím. 
 

14. století: 

• Obdélníková loď
• Presbytář (prostor kolem oltáře) polygonální, sklenutý křížovými, v závěru paprsčitými žebry. 
• Vlevo od oltáře je ve stěně zachován krásný kamenný, do trojúhelníku vybíhající svatostánek, uzavřený kovovou zdobenou mřížkou. 
• Kamenný zdobený portál na venkovní severní zdi, uzavřený předsíní ze 17. století, není běžně přístupný. 

16. století: 

• Po obou stranách presbytáře je přizděno 5 mramorových náhrobků dávných majitelů janovického panství, které původně kryly hrobku v podlaze kostela. Od roku 1887 jsou takto chráněny před poškozováním. 

18. století: 

• Sakristie 
• Nad sakristií v patře je přistavěna panská oratoř přístupná po schodech zvenku. Od oltářního prostoru je oddělena zaskleným oknem, které je ozdobeno znakem rodu Nádherných z Borutína, posledních majitelů panství (1879–1949). Nad oknem na stěně presbytáře je znak pánů z Mitrovic (1807–1869). 
• Hlavní oltářní obraz sv. Martina pochází z roku 1876. Na stropě je malba Nanebevstoupení Páně, na severní stěně je obraz sv. Václava.

Kostel sdílel osud obce také v době nacistické okupace v létech 1938–1945. Po vytvoření německého vojenského uzavřeného cvičiště bylo vysídleno velké území Benešovska, Neveklovska, Sedlčanska a Voticka. Vystěhováni byli i lidé z Vrchotových Janovic. Poslední mše byla sloužena 22. 2. 1944. Fara byla zrušena, zařízení kostela uložili farníci v okolí, také ve Velké Lhotě (čp. 4). Opuštěný chrám sloužil okupantům jako skladiště. Na věži zřídili kulometnou střílnu, později letecky zlikvidovanou. Po návratu obyvatel byl kostel znovu vysvěcen 16. 9. 1945 a věž provizorně zastřešena nízkým jehlanem. V roce 2003 nová věžní střecha původní výšky vrátila Vrchotovým Janovicím ztracenou dominantu. 

Ale i v tom nejkrásněji vystavěném kostele, nebývá-li plný farníků, je Pánu Bohu smutno. Važme si jej tedy nejen pro jeho krásu a starobylost, ale i pro skvělou šanci moci sem přinášet své starosti a trápení a odnášet si odpuštění, posilu a povzbuzení.

Budova dnešní fary

Původně tu bývala kaple sv. Máří Magdaleny (snad v 15. století), přestavěna byla v roce 1787 na obydlí faráře. Do té doby totiž spravovala kostel votická farnost. Nicméně poutní slavnost na sv. Máří Magdalenu zde přetrvává dodnes. Také jeden z oltářů kostela je zasvěcen této velké kajícnici. 

Zdroj informací: Umělecké památky Čech (1982) 
Publikace Vrchotovy Janovice (2001)