Pozvánka na Noc kostelů s Markétou z Cortony do kostela sv. Františka z Assisi ve Voticích
Dne 2. 6. proběhne nejen ve Voticích Noc kostelů, jinými slovy den otevřených dveří, kdy můžeme vstoupit do kostela, který je zahrnut do akce Noci kostelů, a zakusit atmosféru kostela a řadu zajímavých akcí.
V kostele sv. Františka z Assisi ve Voticích mimo jiné bude na programu od 18:30 hod. do 19:00 hod. „Povídání o Markétě z Cortony“. Dozvíte se zde nejen o dramatickém světském životě světice, ale také o ikonografii na obrazu. Musím se s Vámi podělit o zážitek, když obraz po dlouhé době uviděl světlo. Ze skladu jsem ho vynesl opravdu jako odpad s dírou, kterou by prošel pes, byl zcela rozklížený a nezřetelných výjevů. Prvně jsem myslel, že se jedná o nějakou požární tematiku. K rozeznání byl žebřík a hodně červené barvy.
Po zrestaurování obrazu projevili obrovský zájem františkáni od Panny Marie Sněžné v Praze o jeho vrácení řádu, oni totiž takový obraz nemají. Je to jeden z ikonografických skvostů. Řadu obrazů té doby malovali sami řeholníci a pravděpodobně se jedná i o tento obraz. Je také známo, že obraz nemohl malovat kdokoliv, ale musel být takzvaně čistý a případně i držet 14 dní půst a malba probíhala na kolenou. To byl jen malý náhled do minulosti.
Také je dobré se zamyslet, co nám chce obraz říci, někdy je to latinský odkaz na určitý žalm.
Velkou zajímavostí je, že tělo světice nepodlehlo zkáze a její hrob je stále obležen prosícími o pomoc v různých záležitostech. Proto také začneme krátkou citací modlitby k Markétě, tak jak se modlil k sv. Markétě bývalý papež a nyní svatý Jan Pavel II.
Myslím, že budete překvapeni, co vše může nabídnout „Galerie sv. Františka z Assisi ve Voticích“. Pro zajímavost ještě uvedu, co říkám pořád dokola, máme zde obrazy, které nejsou na žádném místě České republiky. Jedná se o obrazy s výjevy s Boží schránou, kde je uloženo 10 Božích přikázání a navíc tyto jedinečné obrazy jsou i s popiskem, a tak si můžete přečíst, co na obraze je.
Na závěr malé nahlédnutí do „Povídání o sv. Markétě z Cortony“:
Po vstupu do Třetího řádu roku 1275 se nešetřila ani v přísnosti života, v modlitbě a v kajícnostech. Službu druhým završila založením tzv. Domu Milosrdenství. Mimořádná pokora a pokání, kterým usmiřovala Pána za hříchy své i druhých (kterými trpěla, jako by byly její, od chvíle, kdy je zjistila – u světských lidí, u kněží a dokonce biskupů) ji dělalo přesvědčivou, váženou. Ježíš ji dal jako zrcadlo a světlo pro duše. Posledních devět let svého života přebývala v ústraní cely na skále „cela reclusa“. Zemřela 22. února 1297. Svatořečena byla papežem Benediktem XIII. dne 16. května 1728.
Markéta není žena velké kultury, ani nevykazuje během svého života takovou intelektuální intenzitu jako například svatá Klára. Její psychologický život je skryt v touze po lásce, lásce absolutní a totální. Tato touha ji vede k hledání dokonalého objektu lásky, ještě dál, než ta největší zklamání. Její život byl právě takový. „Utrpení a smrt jsou pro ni prostředkem, kterým se uskutečňuje Boží milosrdenství.“
„Každý den a pravidelně procházela ve své mysli Pánovo utrpení, zvláštním způsobem ho obnovovala ve svém srdci v pátek, který, jak říkala, je dnem, kdy by se křesťané neměli oddávat radosti.“
Neváhejte a přijďte, protože tento obraz není ani v Praze.
Jiří Maršíček
