Adventní duchovní obnova 2023

DUCHOVNÍ OBNOVA, KTERÁ SE KONALA V SOBOTU 9.12. NA FAŘE VE VOTICÍCH, BYLA VELICE OBOHACUJÍCÍ A DUCHOVNĚ INSPIRUJÍCÍ. VEDL JI NOVOKNĚZ MATĚJ JIRSA Z VLAŠIMI. TATO DUCHOVNÍ OBNOVA MI UKÁZALA NOVÝ POHLED NA BOHA… V TICHU A ROZJÍMÁNÍ. A POPRVÉ JSEM SE SETKALA S JEZUITSKOU MODLITBOU – EXAMEN, KTERÁ MÁ 5 ČÁSTÍ A VELICE MĚ OSLOVILA. DOPORUČUJI VŠEM, KTEŘÍ JSOU HLEDAJÍCÍ, I VĚŘÍCÍ KŘESŤANÉ A CHTĚJÍ SE DUCHOVNĚ VZDĚLÁVAT…

V KRISTU JEŽÍŠI IVA BURDOVÁ

-------------

Pro mne, starého důchodce, byla tato duchovní obnova, vedená otcem Matějem Jirsou, dosti netradičně pojatá – nazval bych ji meditačně tichou.

Dozvěděli jsme se něco z duchovních dovedností sv. Ignáce z Loyoly, zakladatele jezuitů.

Pro mne bylo poučením, jak se zachovat, když nás při modlitbě obtěžují nesouvisející myšlenky. To se mi právě často stává, že mě něco při modlitbě stále obtěžuje. Na to je prý dobré si například představit moře a myšlenku, jak připlouvá a zase odplouvá. Pro mne je z tohoto důvodu výhodnější, když se modlím ve skupině třeba růženec. Má to větší sílu a rušivé myšlenky nemají šanci.

Během duchovní obnovy jsem si našel čas zajít do farní kaple a v tichosti se zde pomodlit. Pocitově to na mě působilo velice dobře. Kaple se stává místem duchovně promodleným, kde se setkáváme s klidem a Pánem Ježíšem. Je fakt, že k Pánu Ježíši se můžeme modlit všude, ale přesto jsou místa, kde je nám dobře a kde je nám zase špatně.

Pro mne tato duchovní obnova byla obohacením.

Farník Jiří

--------------

Na adventní duchovní obnově se nás sešlo tentokrát patnáct, ze Sedlčan přijel i otec Stanislav. Jako ten, kdo se pokusil obnovit naše vztahy k nám samým, k Bohu a k sobě navzájem, zde byl tentokrát P. Matěj Jirsa, který v současnosti působí ve Vlašimi.

Nabídl nám tři důležité impulsy, které se týkaly mše svaté a všechny pouze krátce rozvinul – to proto, aby byl dostatek času pro ticho, rozjímání, modlitbu, zkrátka pro usazení „kalů“, které je zapotřebí k zahlédnutí podrobností, jež v rychlém životním tempu často nejde ani zaregistrovat.

Seznámil nás s ignaciánským EXAMEN; zmínil způsob, jak zjistit, zda děláme, co chce Bůh; zprostředkoval nám zkušenost trapistického bratra Thomase Keatinga, že nelze nemít myšlenky (rozumí se to, co nám při modlitbě neustále víří hlavou) a poradil, jak je zkrotit; zdůraznil zažívání společenství při mši; dal nám přemýšlet nad tím, jakou větu bychom chtěli slyšet od Boha.. bylo toho mnoho, celé dopoledne jsem vnímala jako radostné a živé (nikdo neusnul).

V poledne jsme slavili ve farním kostele mši svatou, po ní udělil otec Matěj novokněžské požehnání a oba kněží zpovídali..

Rozradostněni jsme se rozjeli do svých domovů – každý s nějakým slovem, které v sobotním dopoledni vystihovalo jeho dojmy, situaci, myšlenky..

Děkujeme oběma přítomným kněžím i našemu otci Václavovi, že o nás pečují a darovali nám svůj předrahý čas a možnost užívat farní přízemí.

A díky patří i všem, kteří dorazili a utvořili pěkné ovzduší, ve kterém, jak věřím, byl Duch Boží opravdu přítomný.

P. S.: Doma jsem si dohledávala něco o onom americkém trapistovi a našla jsem jeho citát, který přidávám jako bonus a chci si ho pamatovat (a jím se řídit):

Mlčení je jazyk, kterým Bůh mluví, a všechno ostatní je špatný překlad.

Děkuji a těším se na příště.

Připojená fotogalerie