Hodnotíme Noc kostelů naší farnosti

Kostel sv. Václava

Dobré zboží se chválí samo, říkávala moje babička. Tak tedy nechme celou Noc i nasazení dobrovolníků posoudit samotnými návštěvníky. Pro nás pořadatele za ně mluví jejich díky a úsměvy. Zvu Vás tímto k nahlédnutí do fotogalerie votické farnosti na jejím webu a příští rok k opětovnému setkání.

Marta Malotínová

Prohlídka kostela sv. Václava pro děti a tvoření na farní zahradě

Dětskou prohlídku kostela zahrnovaly dva okruhy. Jedním byla prohlídka sakristie a presbytáře a druhý zahrnoval hlavní loď a kůr s varhanami. V tvořivých dílnách na farní zahradě děti zdobily rybičky ze slaného těsta a malovaly olejem. Pod jejich rukama vznikala krásná dílka, která si pak odnášely domů.

Kristýna Němečková

Soutěže pro děti

Děti si pro účast v soutěži vyzvedly kartičky a za účast v jednotlivých soutěžích do nich dostávaly razítka. Na prostorné farní zahradě si s chutí zasoutěžily v  chytání mušlí a kuliček ve vodě síťkou, prolézání tunelem, skákání se švihadlem, stříhání bonbonů zavěšených na provázku a v mnoha dalších disciplínách. Po jejich zdolání získaly za odměnu sladkosti a ovoce. Soutěží se zúčastnily také děti z Ukrajiny, které se již úspěšně snažily domluvit česky a kterým se odpoledne také velmi líbilo. 

Vendula Hrstková

Kostel sv. Václava

Po skončení komentované prohlídky s průvodcem se kostel začal rychle plnit zájemci o varhanní koncert Anny Koláčné a Zuzany Richterové, mistryň svého oboru. Posluchači se mohli těšit téměř hodinovým poslechem skladeb několika autorů. Ke všem představeným skladbám nechyběl ani komentář pana doktora Jana Koláčného, aby byli zúčastnění dobře uvedeni do souvislostí doby, života a tvorby každého umělce.

Na varhanní koncert navázala adorace Nejsvětější svátosti oltářní jako vyvrcholení celého programu s hudebním doprovodem místní votické scholy. S pomalu ustupujícím dnem a přicházející nocí jsme tak společně poděkovali za celou uplynulou Noc kostelů a zároveň v modlitbě prosili za úmysly všech zúčastněných.

Martin Zvěřina

Kostel sv. Františka z Assisi ve Voticích

Pořádání Noci kostelů v kostele sv. Františka má již svou tradici. Poprvé Noc kostelů proběhla ještě za pátera Jana Böhma a přečkala také období pátera Piotra Adamczyka.
S příchodem pátera Václava Revendy do Votic započalo pro farnost Votice nové období s velkou programovou nabídkou a to nejen při Noci kostelů.
Letošní Noc kostelů byla v kostele sv. Františka hojně navštívena. Dohromady oba koncerty i prohlídky s průvodcem navštívilo 302 lidí. Příprava na první koncert žáků umělecké školy ve Voticích začala již ve 13 hodin přípravou ozvučení. Tento koncert tradičně navštěvují především rodiče a prarodiče vystupujících žáků. Vystupující děti na závěr dostaly od spolku pro „Záchranu kláštera sv. Františka z Assisi“ čokoládovou odměnu a učitelé květinu. Pan ředitel Milan Včelák si posteskl, že letos se přihlásilo 100 nových uchazečů na výuku hudby a nemohl přijmout ani jediného, protože je naplněný stav. Jaká to škoda, když si vzpomenu na františkány ve Voticích, jak kdysi chodili pěšky okolo Votic a vyučovali děti zdarma. Je to velice k zamyšlení co s tím do budoucna udělat a nepromrhat zájem žáků a rodičů. Ještě než se skutečně otevřelo, vešel do kostela pan Josef Michálek a zavzpomínal s námi organizátory, jak zde ministroval.

Vyvrcholením však bylo vystoupení komorního sboru a orchestru, který dirigoval pan farář Václav. Pro mne to byl nevšední zážitek. To, že komorní sbor i orchestr je vlastně sestaven z celé naší republiky a doplněn o místní farníky nebylo vůbec znát a vystoupení bylo naprosto profesionální. Takovéto vystoupení zdarma je vlastně velký dar Noci kostelů.

Při komentování prohlídek jsem se od jedné z návštěvnic dozvěděl, že na výstavě v Praze viděla sochu sv. Ludmily s cedulkou farnost Votice. Paní se doslechla, že socha se dostala zvláštním způsobem do Vídně, kde ji zachránil (zakoupil) biskup Schönborn pro Čechy. Kde asi původně stála?

Někteří z návštěvníků se loučili s tím, že za rok zase přijdou.

Jiří Maršíček
 

Klášter sv. Františka z Assisi

Letošní Noc kostelů byla již desátou nocí, ve které byly kostel sv. Františka z Assisi a bývalý františkánský klášter otevřeny večerním návštěvníkům.

Rok 2012 byl rozhodujícím pro budoucnost kláštera; byl to rok, kdy se tři křídla kláštera stala majetkem města Votice. V průběhu let prošel velkou proměnou a dnes v něm návštěvníci, kromě krásně upravených prostor, najdou stálou expozici ak. malíře Vladislava Kasky, rozsáhlou vlastivědnou expozici, výstavu panenek a malé muzeum, které je věnováno násilné kolektivizaci na Voticku. Letos byly k vidění také dvě sezónní výstavy - krásná výstava prací žáků votické ZUŠ a velmi zajímavá výstava ke 130. výročí založení votického Sokola.
Stalo se již tradicí, že podvečer Noci kostelů patří žákům votické Základní umělecké školy. Jejich koncert mohl zaznít po dvouleté přestávce a o to víc jsme se na něj těšili. Výkony dětí byly skvělé a svědčily nejen o jejich nadání a píli, ale i o dobré práci jejich učitelů. Potlesk, který následoval, si všichni zasloužili.

Letos mohli návštěvníci po dlouhé době volně přecházet z kláštera do Galerie sv. Františka a odsud do kostela. Čekala je čerstvě vymalovaná chodba a v ní obrazy, z nichž už je restaurováno 10 pláten (4 velkoplošná plátna s biblickými výjevy, Blahoslavený Hroznata, Františkánští mučedníci, Sv. Markéta z Cortony, Vidění sv. Františka, Klanění tří králů, Sv, František) a socha prvního poustevníka v Čechách sv. Ivana. Vystavena byla rovněž obřadní roucha, z nichž některá pocházejí z 18. století.

Nabídka letošní Noci kostelů byla bohatá. Program probíhal od farní zahrady přes kostely sv. Václava a sv. Františka, františkánský klášter, Boží hrob a kostel Církve čs. husitské až do kostelů v Olbramovicích, Ouběnicích, Martinicích a Ratměřicích. Noc kostelů je vždy náročná a letos to neměli lehké ani návštěvníci.

Klášterní Noc kostelů má návštěvníky, kteří přijíždějí každý rok. Jsou to přátelská setkání, která nás vždy potěší a povzbudí. Zájem návštěvníků nám dává za pravdu, že naše snaha o záchranu kláštera nebyla marná.

Za spolek „Za záchranu kláštera sv. Františka z Assisi ve Voticích“ Jana Zelenková

Kaple Božího hrobu

Jelikož mám pro strach uděláno, strávila jsem Noc kostelů na votickém hřbitově. Díky spolupráci města a votické farnosti jsem mohla zájemcům ukázat interiér Božího hrobu. Tato památka se v rámci Noci kostelů veřejnosti otevřela vůbec poprvé. Zájem příchozích, kteří se začali trousit už po mši ve farním kostele a odcházeli až se soumrakem, kdy okolní hřbitov začal blikat hořícími svíčkami, mě mile překvapil. Snažila jsem se, aby dostali informace, které nenajdou na internetu, v literatuře a turistických příručkách. Už vědí, že votický Boží hrob není přesná kopie Božího hrobu v Jeruzalémě, ačkoli se tak traduje. Zjistili, že kaplí Božího hrobu je na území České republiky známo 27, takže ta votická (bohužel) není zas až takový unikát, jak bychom si přáli. Překvapilo je, že votický Boží hrob se více podobal stavbě, která v Jeruzalémě vzala za své při požáru v roce 1808, než stavbě, která tam stojí nyní. A také jsem jim prozradila, že votický Boží hrob byl v polovině 18. století natřen na bílo a koncem 18. století na růžovo a jak toho tehdejší „restaurátoři“ docílili. Postupující podvečer a snášející se soumrak dával prohlídce Božího hrobu mystickou atmosféru. Stejně tak okolnímu hřbitovu, na který bych se ráda zaměřila třeba příště. Některé části našeho hřbitova jsou staré takřka 250 let. Nachází se tu několik umělecky zajímavých náhrobků a odpočívají tady osobnosti, které se zapsaly do votické historie… Komentovaná prohlídka hřbitova by mohla být zajímavým zpestřením některého z dalších ročníků votické Noci kostelů.

Jana Špačková

Kostel Všech svatých v Olbramovicích

V olbramovickém kostele Všech svatých se konala Noc kostelů již potřetí. Podruhé pak pod hlavičkou votické farnosti. Letošní program byl zase trochu jiný než ty předešlé. Tak se i ti, kteří chodí na tuto akci pravidelně, dozvěděli něco nového. Program zahájil starosta Ivan Novák. Následoval koncert pěveckého sboru a orchestru pod vedením votického faráře P. Václava Revendy. Na vystoupení se sešlo úctyhodných 32 zpěváků a muzikantů. Díky tomu a také díky neúnavné dirigentské energii P. Revendy se koncert velmi vydařil. Střídaly se skladby klasické i moderní, a tak se kostelem rozlehla například skladba Hail Holy Queen, stejně jako klasická Soudce všeho světa, Bože nebo píseň Baba Yetu, což je vlastně modlitba Otčenáš zpívaná ve svahilštině. Koncertem poděkovala votická farnost za výbornou spolupráci s obcí, díky které se pomalu daří olbramovický kostel opravovat. Po zaslouženém potlesku diváků začal další program. Zájemci se mohli vypravit do věže kostela a ti nejodvážnější, kteří vyšplhali až nahoru, byli odměněni zaslouženým výhledem na obec. V kostele byly vystaveny liturgické předměty včetně ornátů a návštěvníkům jsme na přání okomentovali jejich význam. Zajímavá byla také přednáška Ctirada Sedláčka o varhanách. Malí návštěvníci mohli využít dětský koutek a ti dospělí zase ochutnat pravé mešní víno.
Noc kostelů by rozhodně neproběhla bez manželů Evy a Leoše Stárkových, kteří se o kostel neúnavně starají a připravili jej i na tuto akci. Děkujeme též Dagmar Beranové za pomoc při podávání mešního vína. Poděkování patří i všem, kteří jste přišli a podpořili nás v našem snažení.

Eva Křížková
 

Kostel sv. Havla Ratměřice

Na letošní Noc kostelů, která se v Ratměřicích konala poprvé, přišlo v pátek 10. června do tamního starobylého osmisetletého kostela sv. Havla 47 osob všech věkových kategorií, což představuje asi šestinu počtu jejich obyvatel.

Připravený program zahájil starosta obce Ratměřice Viktor Liška. Kromě přivítání připomněl řadu prací, které dobrovolníci z obce v kostele vykonali v posledních letech. Díky tomu je v současné době kostel ve velmi hezkém stavu. V první části programu seznámil varhaník Ing. Jaromír Coufalík přítomné nejprve s historií kostela, jeho stavebním vývoji, úpravách a opravách v různých obdobích a také s výzdobou sochami a obrazy. Poukázal také na nástěnné malby v presbytáři, jejichž části byly v loňském roce odkryty. Historici umění je datují do doby kolem roku 1560 a mají za to, že mají autora společného s nástěnnými malbami v kostele v Libouni. Poté se zabýval ve spolupráci s obětavým kostelníkem Jaroslavem Váňou liturgickým vybavením kostela. Začal u složení a vybavení oltáře a obětního stolu a ambonu a pak už přišly na řadu ukázky a objasnění účelu mešních konviček, kalicha, ornátů. Atmosféru zpestřila atmosféra vytvořená vůní kadidla a představu o provozu kostela ve staletích bez elektřiny ukázka osvětlení po chvilku jen svíčkami.
Pak program zpestřilo první virtuózní vystoupení mladé klavíristky Veroniky Liškové, která bude v následujících dnech reprezentovat Českou republiku na soutěži v kosovské Prištině.
Program pokračoval čtením vybraných úryvků z kroniky jankovské farnosti, jejímž filiálním kostelem ratměřický kostel byl. Úryvky přečetly ratměřická místostarostka Lucie Svatošová a ředitelka ratměřické mateřské školy Alena Benáková. Pojednávaly například o budování okolních zvoniček nebo o obtížích obyvatel způsobených nuceným ubytováním vojska v období rakousko-pruské války v roce 1866.

Také druhá část vystoupení Veroniky Liškové se setkala se zájmem a obdivem. Vždyť zahrála i jednu z vlastních skladeb.

Následovala část o zvonech a zvoncích. Na zvon na věži si mohli zájemci zazvonit a také použití čtyřhlasého zvonku u vchodu do sakristie ohlašujícího začátek pobožnosti a dalšího čtyřhlasého „ručního“ zvonku si vyzkoušela řada účastníků, včetně dětí.
Závěrečná část byla věnovaná ratměřickým varhanám postavených kolem roku 1730, které byly v posledních letech kompletně restaurovány. Návštěvníci si jednak vyslechli výklad o fungování varhan, jejich částech a ukázky jejich zvuku při použití různých rejstříků a jednak si na ně mohli zkusit zahrát. Byl o to zájem včetně dětí.
Celý průběh programu zachytil na fotografiích ratměřický kronikář František Suk.
Noc kostelů v Ratměřicích se podle reakcí účastníků velmi vydařila a splnila svůj účel.

Jaromír Coufalík
 

Noc kostelů pohledem návštěvníků

Na Noc kostelů ve Voticích se těšíme. Přistěhovali jsme se do Voticka nedávno a kostely mimo Votice neznáme.

Přijíždíme do kostela sv. Václava, kde právě slouží mši otec Václav Revenda. Má vtipné a výstižné kázání pro děti, které zaujme a poučí i dospělé. Po mši se přidáváme ke skupince před kostelem, které se ujímá sympatický pan průvodce. Poutavě vypráví o historii kostela a uvnitř nás seznamuje s kostelní výzdobou. Před tím, než s ostatními zájemci zavítá do sakristie a na kůr, se rozloučíme a jdeme do kostela sv. Františka. V něm probíhá koncert Základní umělecké školy. Krásný klášterní kostel je zaplněn a návštěvníci se zájmem poslouchají mladé muzikanty. Po koncertě si jdeme prohlédnout klášter. Do kláštera sv. Františka jdeme vůbec poprvé a moc se těšíme. Zaujmou nás nejen vyzdobené klášterní chodby, ale především expozice zabývající se násilnou kolektivizací v období komunismu. Vysvětluje mnohé, co je stále kolem nás hmatatelné až do současnosti.
Z kláštera sv. Františka míříme naproti na hřbitov ke kapli Božího hrobu, kde nás milá paní Špačková seznamuje s historií a zajímavostmi kaple. Dozvídáme se, že votický Boží hrob je výjimečný tím, že je vystavěn podle nákresů a rozměrů původní kaple Božího hrobu v Jeruzaléme. Výklad dokreslují zavěšené obrázky z historie této stavby.
Od Božího hrobu se vydáváme do Martinic, kde se nachází kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel stojí na vyvýšené návsi. Vcházíme starobylým vchodem a míříme kolem oltáře do sakristie, kde paní průvodkyně seznamuje návštěvníky s liturgickým náčiním a ornáty. Posílá nás na věž za panem Křížem z Košovic, zvoníkem v chrámu sv. Víta na Pražském Hradě. Přes kůr se dostáváme strmými schody na střechu kostela, kde nás čeká ještě dvojí dřevěné schodiště a tma. Překonávám strach z výšek a stoupáme vzhůru po schodech za panem zvoníkem. Ten vypráví o historii zvonů a kousek nad našimi hlavami rozezní velký i malý zvon. Ty nám ještě dlouho po odchodu zní v uších. Poděkujeme panu zvoníkovi za pestrý výklad a sestupujeme po schodišti mezi holubím trusem zpět na střechu kostela a dále na kůr a do kostela. Klepou se mi nohy, přeci jen je to výška. Ale stálo to za to. Za odměnu dostávám od milých farnic sklenici mešního vína. Kostel je nám moc sympatický, z výzdoby nás zaujme malá soška Panny Marie Votické naproti vchodu, která jako by vyjadřovala ducha a historii tohoto kraje. Čas se pomalu nachyluje a rádi bychom ještě stihli návštěvu kostela v Olbramovicích. Sedáme do auta a vyrážíme do kostela Všech svatých. Po cestě nás doprovází horkovzdušné balony, které pomalu letí vedle nás. V olbramovickém kostele právě končí koncert a lidé se rozcházejí. Od veselé paní farnice dostávám do druhé nohy ochutnat mešní víno a nepohrdnu ani dalším kalíškem. Kostel je krásně opravený, pro návštěvníky je přichystaný výklad o liturgickém náčiní, které je vystaveno s popisky na obětním stole. Průvodci nás zvou k návštěvě věže s výhledem, což je pravděpodobně nezapomenutelný zážitek, ale po výkonu v Martinicích si na další výstup netroufám. Po prohlídce kostela se vydáváme zpět do Votic, kde je již na programu večerní ztišení a čtení přímluv v kostele sv. Václava. To duchovně za svitu svíček ve ztemnělém kostele zakončuje celý votický program Noci kostelů.

Po přímluvách jsme ještě zváni na farní zahradu na opékání buřtů. Po náročném večeru rádi pozvání přijímáme. Opečeme si buřty a ochutnám ještě naposledy sladké mešní víno. Noc kostelů je u konce a my se těšíme na příští rok a doufáme, že se nám podaří navštívit kostely v Jankově a Ratměřicích.

Anežka a Pavel Melichárkovi, Červený Újezd

--------------------------

Ještě přibližná statistika a několik slov k organizaci a účasti v jednotlivých kostelích:

Martinice 6 dobrovolníků, 30 návštěvníků

Votice sv. František 5 dobrovolníků, 302 návštěvníků

Ratměřice 7 dobrovolníků, 48 návštěvníků

Ouběnice 10 dobrovolníků, 50 návštěvníků

Votice sv. Václav 20 dobrovolníků,150 návštěvníků

Olbramovice 5 dobrovolníků, 70 návštěvníků

Boží hrob 1 dobrovolnice, 35 návštěvníků

Díky všem za radostně a samostatně odvedenou práci! Věříme, že Pán byl s námi a skrze nás mohl mluvit k lidem, kteří přišli.. Pán Bůh zaplať.

-------------------------

A ještě odkaz na video pana Brdka a článek v Benešovském deníku.

Dodáváme, že do fotogalerie můžete přidávat vámi pořízené snímky (Nahrajte nám vaše fotky), pokud se o ně chcete podělit s dalšími návštěvníky našeho webu. Děkujeme.