Slovo biskupa Zdenka Wasserbauera ke Světovému dni nemocných
Přetisknuto z únorového Zpravodaje APHA
Na 11. února letos připadá již třicátý Světový den nemocných. Symbolicky letos připadá na pátek, den Kristova utrpení. Pravděpodobně všichni kolem sebe máme někoho, kdo prodělává nebo prodělal nemoc. Tento den je tedy mimořádnou příležitostí se za nemocné modlit, přinášet za ně oběti, například půstem. V kontextu nekončící pandemie je toto téma ještě naléhavější než v jiných letech.
V období nemoci a smrti cítíme křehkost života člověka, našeho zdraví, vnímáme naši ohrozitelnost. Jednou důležitou rovinou je, že církev léčí tím, že dává člověku naději. Poselství Evangelia přináší světlo naděje i v té největší temnotě. Každý den se modlím žalm 23, jehož vrcholem je: „…i kdybych šel temnotou šeré smrti, nezaleknu se zla, vždyť Ty jsi se mnou“. Bůh je opravdu s námi i v té největší temnotě. A mnozí věřící nemocní pociťují, že na svou nemoc nejsou sami. Někdy se setkávám s nemocnými, kteří jsou i léta upoutaní na lůžko a dokáží obdarovávat a obohacovat druhé.
Samozřejmě jsou i ti, kteří svůj osud proklínají a na vše zanevřeli. Ale jiní naopak povzbuzují druhé, jsou na ně milí, protože víra je pro ně obrovským obdarováním v tom, že vidí smysl lidského utrpení v Kristově oběti. Vážná nemoc není jen smůla, že právě na mě padla. V Kristově kříži vidíme – i když nevíme proč – skutečný, hluboký smysl. A to opravdu není nějaká zbožná fráze, to je fakt. Kdo toto pochopí, najde obrovské světlo v tom, že i největší zoufalství nemoci, bolesti nebo smrti není zoufalstvím absolutním, opravdu není beze smyslu. Lze je spojit s Kristovým křížem, s Jeho vykupitelskou obětí.
V některých případech jsem zažil uzdravení lidí po udělení svátosti pomazání nemocných. Někteří lidé se uzdravili i z vážných nemocí po modlitbě. Ovšem sám Ježíš uzdravil jen několik lidí jako znamení, že je Božím synem, neuzdravil ve své době všechny nemocné na celém světě. I v dnešní době se tyto mimořádné věci dějí v určité míře. Například pro svatořečení je potřeba zázraku, které se i dnes dějí a ukazují, že Bůh s námi stále je. Ale bohužel zlo dále jde světem. Utrpení pokračuje, ale v Kristově kříži dostává smysl. Máme na kostelích, v jejich interiérech, mnozí i doma, někteří i na krku kříže. A to nemá být jen ozdoba ale znamení, že vyznáváme Krista ukřižovaného. Nevěšíme si na krk ukřižovaného Spartaka, nýbrž Krista, který zemřel, ale vstal z mrtvých. A Jeho smrt nám přinesla spásu, otevřela nám nebe.
Mons. Zdenek Wasserbauer, pomocný biskup a generální vikář
----------
Připomínáme, že udílení svátosti nemocných v naší farnosti se bude konat tento pátek 11. 2. 2022 po mši svaté u sv. Václava v 17 hodin, nebo v případě nemoci, očekávané operace, vysokého stáří a podobně po dohodě s knězem kdykoliv jindy.
