Kostel Narození sv. Jana Křtitele Jankov

Kontakt na kostelníka: Marie Boušková: 607 951 747

Historie kostela sv. Jana Křtitele v Jankově

Kostel v jednodušší podobě než jakou má dnes, byl postaven ve 13. století v románském slohu na nejvyšším místě Jankova. Po většinu staletí jeho existence jej obklopoval hřbitov, po němž dosud zůstala zachovaná jeho zeď. Asi ve 14. století byl kostel rozšířen na své východní straně přístavbou kněžiště v gotickém slohu. V dalších staletích pak byl vzhled kostela upraven přístavbou sakristie a oratoře pro vrchnost na severní straně a přístavbou věže, zvýšené pak v 18. století a vybavené hodinami. Farním kostelem byl ve svých prvních dvou staletích a pak asi od poloviny 18. století. Naproti vchodu do kostela stávala až do nedávné doby budova fary, na jejímž místě dnes stojí dům s pečovatelskou službou.

Většina bohaté vnitřní výzdoby kostela pochází ze 17. a 18. století, a proto je vytvořena v barokním slohu. Nástavba hlavního oltáře (retábl) je rokoková. Je vyzdobena sochou sv. Jana Křtitele v horní části, uprostřed pak byla vzácná socha sv. Anny, která byla po několikerém vykradení kostela v minulých desetiletích uložena do depozitáře. Po stranách stojí sochy apoštolů Filipa a Jakuba. Na levé straně při pohledu na oltář je kazatelna a vpravo cínová křtitelnice. Při bohoslužbách se nyní používá nový obětní stůl.

V lodi kostela stojí na levé straně boční oltář Čtrnácti svatých pomocníků, na jehož retáblu má každý z nich svůj medailon. Pod nimi je zasklená skříňka s voskovou sochou sv. Jana Nepomuckého. Na protější pravé straně je boční oltář, jehož retábl je ozdoben sochou piety obklopené po stranách sochami dvou biskupů – sv. Augustina a sv. Ambrože. Blízko pažení kůru jsou sochy sv. Václava, sv. Ludmily, sv. Barbory, sv. Františka Xaverského a sv. Terezie z Avily. Na bočních stěnách visí 14 obrazů křížové cesty pocházejících z 19. století.

Zajímavou zvláštností výzdoby kostela je rozměrný růženec se šesti desátky visící od stropu. V letech po krvavé bitvě mezi švédským a císařským vojskem, k níž došlo za třicetileté války za Jankovem v březnu 1645, jej dal vytvořit tehdejší majitel jankovského panství Bedřich z Talmberka. Především díky Talmberkům má výzdoba kostela svou dnešní podobu. Varhany pocházejí asi z roku 1730.

Kněží, kteří působili v Jankově, psali od začátku 18. století pamětní knihu farnosti. V ní jsou zapsány i zajímavé události, například o uložené péči o vojsko v letech rakousko-pruské války v roce 1866, o návštěvách pražských arcibiskupů v Jankově u příležitostí jejich vizitací farnosti a biřmování, o rekvizicích zvonů za první i druhé světové války apod. Většina textu pamětní knihy je dnes dostupná na webové stránce votické farnosti.

Jaromír Coufalík