Kostel sv. Františka

Kontakt na kostelníka: Jan Kureš: 606 491 852

Historie kostela sv. Františka z Assisi ve Voticích

Historie kostela je těsně spjata s přilehlým bývalým františkánským klášterem, jak stavebně, tak duchovně. Za františkánů nemohlo jedno existovat bez druhého. Tak tomu bylo až do Akce K - likvidace klášterů včetně řeholních řádů. Tato akce ve votickém klášteře násilně františkánům odebrala klášter i jejich řeholní život (dne 14. 4. 1950 byli internováni do kláštera v Oseku u Duchcova). V této době také došlo ke stavebnímu oddělení kostela od konventu. Provozně bylo nutné severní křídlo kláštera ponechat u kostela, aby bylo možno dojít k varhanám.

V současné době se kostel sv. Františka skládá:

- z vlastní budovy kostela

- ze severního křídla bývalého kláštera, které tvoří pouze chodba vedoucí ke kůru (Galerie sv. Františka z Assisi)

- z kaple Panny Marie Votické, přistavěné v roce 1700

Založení kostela

Stavba kláštera včetně kostela byla odsouhlasena na provinciální kapitule františkánů v Brně dne 17. 9. 1627. Podnět k tomu dal nový majitel votického panství Sezima z Vrtby, který přijal i roli donátora pro nový klášter. Předcházelo tomu vyslyšení Sezimovy prosby k Bohu, aby na přímluvu sv. Františka Serafinského došlo k narození živého syna a jeho budoucího dědice. Za to hrabě přislíbil ve Voticích postavit klášter. S manželkou Barborou Eusebií, dcerou Jaroslava Břity z Martinic, měl Sezima celkem 4 syny a několik dcer a všichni pro velkou úctu ke sv. Františku měli druhé jméno František nebo Františka. Místo k založení kláštera po vnuknutí shůry stanovil tam, kde jelen v oboře shodí parohy. Původně se začal klášter stavět na okraji Čeřenské hory. Kostel byl dostavěn v roce 1631 a dne 2. srpna byl vysvěcen kardinálem Arnoštem z Harrachu.

Uspořádání kostela

Většina františkánských kostelů si je vzájemně podobná, i když se zde odráží určitý slohový posun. Votický kostel je nejstarším příkladem františkánské architektury v 17. století. I přes úpravu v 18. století, kdy byla v průčelí vytvořena kasulová okna, si stále zachovává pozdně renesanční vzhled. Tvoří jej jednoduchý vstupní portál jednoetážového průčelí zakončený štítem s trojúhelným frontonem. V bočních nikách štítu jsou zamalovány fresky sv. Anežky České a sv. Kláry. Nad vstupními dveřmi nalezneme znak Vrtbů se třemi parůžky. Stavba je jednoduchá, mimo presbytáře má plochý dřevěný strop, na kterém byli původně zobrazeni dva františkáni. Následně je vystřídal sv. František se zvířátky a nyní jsou strop i stěny bílé. Při změření rozměrů kostela musíme konstatovat, že stavba má zlatý řez, a proto není divu, že je zde dobrá akustika.

V roce 1700, to znamená po bitvě u Jankova, byla vzhledem ke zvláštní úctě k Panně Marii – Pomocnici ke kostelu ze severní strany přistavěna osmiboká kaple a byl sem přestěhován oltář s milostným obrazem Panny Marie Votické. Po stranách obrazu byly zavěšeny oválné relikviáře s ostatky svatých. V kapli se ještě nachází socha Ježíše Trpitele a socha Panny Marie Bolestné.

Ve stejném roce také došlo ke stavbě současného klenutého presbytáře, odděleného vítězným obloukem a k osazení dvou bočních oltářů, a to oltáře sv. Josefa a oltáře Božského Srdce Ježíše. Hlavní oltář, na kterém je sv. František z Assisi, znázorňuje jeho stigmatizaci včetně přibližujícího se serafa (anděla). Tento barokní oltář nechala v roce 1772 pořídit baronka Anna Františka z Talmberka, sestra zdejšího majitele panství. Po bocích obrazu jsou ještě františkánští světci, a to s praporem sv. Jan Kapistrán a na druhé straně Petr Alkantranský. V horní části oltáře je dřevořezba Nejsvětější Trojice. V dolejší části oltáře je františkánský znak – zkřížené ruce (jedna ruka je Pána Ježíše a druhá sv. Františka). Zobrazené výjevy na kazatelně přibližují, jak sv. František kázal ptáčkům atd. Na severní stěně kostela je mramorový oltář sv. Antonína z Padovy, světce mnoha zázraků, který nechal pořídit roku 1663 Jan z Talmberka, pán na Smilkově. Pokud něco ztratíme, tak modlitba k sv. Antonínu pomůže. V prostoru před tímto oltářem je krypta, kde jsou uloženy především ostatky hrabat z Vrtby. Příslušníci hrabat z Vrtby, i když zemřeli někde jinde, byli povětšinou pochováni zde podle jejich přání ve františkánském rouchu.

Pán Ježíš Kristus

V klášterním kostele najdeme Ježíše ztvárněného sochaři nebo malíři tak říkajíc na každém kroku. Dá se konstatovat, že je to od narození až do hrobu. Na základě tohoto konstatování je jisté, že úcta k Ježíšovi zde byla a je na prvním místě.

Některá vyobrazení Ježíše Krista jsou jedinečná a nenajdeme je běžně v ostatních kostelích. Proto stojí za to, až ve Voticích navštívíte tento chrám, se u nich zastavit a tichou modlitbou vzdát úctu stvořiteli nebe a země.

  • Narozený Ježíšek – betlém ve vitríně u sakristie: Betlém, správně Bet Lehem, znamená „dům chleba“ a v živé podobě ho vymyslel sv. František z Assisi. Na trvalé připomenutí narození Ježíška je zde ve vitríně betlém od A. Geislera z roku 1977. Zhotovit ho nechal poslední zde působící františkán a zároveň kněz Tadeáš (Bedřich) Šťastný.

  • Klanění tří mudrců (králů) Ježíškovi – barokní obraz v horním patře chodby

  • Ježíš Trpitel – „Ecce homo“ – „Ejhle člověk“, socha v kapli Panny Marie Votické z roku 1700

  • Ukřižovaný Ježíš, původně umístěný nad vchodem do kláštera, se svatozáří s barevnými kameny. V padesátých letech minulého století musela být socha Krista sejmuta z původního místa z politických důvodů. Nyní je zrestaurovaná socha Krista na hlavním schodišti bývalého konventu. Nad hlavní vchod byla osazena replika původní sochy, ovšem na nerezovém plechu.

  • Ukřižovaný Ježíš – dřevěná socha u hlavního oltáře.

Tato socha původem pochází z františkánského kláštera v Hájku. Zde jako poslední kvardián působil zdejší kněz Tadeáš Šťastný a tuto dřevěnou sochu ukřižovaného Krista vyhledal v okolí a do Votic ji přivezl s úmyslem ji vrátit tam, odkud byla násilně odstraněna, tedy zpět do kláštera v Hájku. Bohužel Tadeáš Šťastný se toho nedožil.

  • Ukřižovaný Ježíš v životní velikosti v sestavě křížové cesty v kostele. V roce 1731 papež Klement XII. stanovil pro celou katolickou církev závazné privilegium pro nově zřízené křížové cesty: „Světit křížové cesty mohou jen františkáni.“ Tato uváděná je velkoobrazová s pozlacením a původně byla rozvěšena v ambitech kláštera.

  • Ukřižovaný Ježíš nad zpovědnicí. Velikostí malá, asi 0,5 m vysoká dřevěná socha je zajímavá ikonograficky. Ježíš je umístěn na lebce. Lebka je v překladu Golgota a Ježíš byl pro nás právě na Golgotě ukřižován.

  • Ukřižovaný Ježíš s naznačeným pahorkem v nadživotní velikosti. Dřevěná socha je umístěná na začátku chodby k sakristii a je to skutečně vrcholné dílo. Můžeme si povšimnout i zobrazení žil.

  • Ukřižovaný Ježíš v mariánské vitríně s anděly. Menší dřevěná socha doplněná dvěma anděly.

  • Ukřižovaný Ježíš ve vitríně s betlémem. Menší zajímavá dřevěná socha neznámého původu.

  • Ukřižovaný Ježíš na schodišti k varhanám. Střední dřevěná socha umístěná až u stropu mezi okny na kříži, který má svislou část až na zem – jde o zajímavou ikonografickou hodnotu (nebe, země, Ježíš).

  • Pohřeb Ježíše Krista. Jedná se o ikonograficky nedoceněný obraz. Mrtvý Ježíš je přenášen na nosítkách k uložení do hrobu.

  • Boží hrob se dřevěnou sochou Ježíše v životní velikosti. Kristův hrob je umístěn v kapli Božího hrobu na votickém hřbitově. Korpus Krista znázorňuje jeho uložení v hrobě. Před ním v andělské kapli je ještě socha Panny Marie Sedmibolestné a anděl, který se zjevil na kameni. Kopii Božího hrobu nechala zbudovat v letech 1685 – 1688 hraběnka Marie Františka, sestra hraběte Ferdinanda Františka z Vrtby podle jeruzalémského Božího hrobu.

  • Zmrtvýchvstalý Ježíš Kristus s učedníky v Emauzích. Barokní obraz v horní chodbě.

Panna Maria

Jak již bylo výše uvedeno, Panna Marie za františkánů byla obdařena zvláštní úctou a je zde hned v několika podobách.

  • Milostný obraz Panny Marie Votické umístěný v přilehlé kapli.

  • Socha Panny Marie Sedmibolestné v kapli Panny Marie Votické.

  • Kopie milostného obrazu Panny Marie Pasovské s korunkami umístěná v přenosném oltáři na začátku chodby k sakristii a k varhanám (rok 1700).

  • Socha Panny Marie Lurdské se sochou sv. Bernardety. Na svátek Panny Marie Andělské 2. 8. se slaví Porciunkule a se sochou Panny Marie Lurdské putuje procesí na náměstí a zpět.

  • Obraz Panny Marie Nanebevzaté – barokní obraz v hořejší chodbě.

  • Soubor menších sošek Panny Marie ve vitríně u sakristie.

V současné době je každou sobotu v kostele a následně v kapli Panny Marie Votické konána mše svatá s následnou mariánskou pobožností. Také se zde modlí původní modlitba a zaznívá píseň k Panně Marii Votické.

Galerie sv. Františka z Assisi umístěná v severním křídle původního kláštera (chodba k varhanám)

Galerie sv. Františka z Assisi vznikla v roce 2011 v severním křídle kláštera v chodbě na kůr hlavně proto, že bylo nutné v rámci dotačního programu zde něco vytvořit.

Bylo nutné opravit polovinu střechy kostela, která byla v havarijním stavu, i uvedenou chodbu, aby sem nezatékala dešťová voda.

V dolní části chodby je původní kamenná dlažba, značně opotřebená sešlapáním. Spodní část dlaždic je neopracována a je silná přibližně 15 cm. Navíc celá chodba není rovná, je přibližně o 0,5 metru ve spádu k sakristii.

Na levé straně spodní chodby jsou mezi okny umístěny náhrobní kameny majitelů votického panství, převážně hrabat z Vrtby. Na druhé straně této chodby je nádherná dřevěná socha prvního českého poustevníka sv. Ivana v životní velikosti. Socha je dílo sochaře Brokoffa a ve Voticích byla zvláštním způsobem uctívána tak, že děti a někdy i dospělí jí údajně podávali ruku a měli si v duchu o něco poprosit. Socha svým rouchem připomíná sv. Františka z Assisi. Na této straně je také soubor velkorozměrných obrazů převážně s výjevy ze Starého zákona.

Na konci této chodby je sakristie s původním vybavením a nábytkem s vpalovanými ornamenty z roku 1704.

V horní části chodby čili galerie nalezneme hned u schodů největší obraz znázorňující prvky ze života blahoslaveného Hroznaty s oslavou pánů z Vrtby. U nohou bl. Hroznaty leží symboly tehdejší světské moci (královská koruna, meč a vojenská helmice) a poblíž jelen shazuje parohy a určuje místo, kde bude ve Voticích stát klášter. V horní části obrazu bl. Hroznata a andělé drží dohromady troje paroží jelena, to je znak rodu Vrtbů. Ve spodní části obrazu je nápis, který odkazuje na příbuzenství mezi rodem Vrtbů a bl. Hroznatou.

Dále při postupování chodbou nalezneme ještě hodně ikonograficky zajímavých obrazů. Přiblížíme si pouze jeden, a to z dálky výrazně červeně zářící velkoplošný obraz Markéty z Cortony.

Markéta z Cortony je jedna z nejvýznamnějších františkánských světic. Narodila se roku 1247 v Itálii v Toskánsku a zemřela roku 1297 v Cortoně. Nejprve žila světským životem. V nemanželském vztahu se šlechticem se narodil její syn. Po devítiletém vztahu došlo k dramatickému úmrtí jejího druha a Markéta se zcela obrátila. Stala se z ní františkánka třetího řádu a nešetřila se v přísnosti života v modlitbách a kajících praktikách. S mimořádnou pokorou za velkých výkřiků bolesti litovala svých činů a přiváděla lidi k slzám. Pokáním, kterým usmiřovala hříchy vlastní i ostatních, velmi trpěla. Založila špitál „Dům milosrdenství“. Její hrob se stal místem zázraků a lidé si zde mohli všimnout tajemné sladkosti a jemné vůně. Její modlitby a rady přispěly k obrácení mnoha hříšníků. Stala se patronkou kajícníků, přímluvkyní nevěstek a těch, kdo prožívají krizi a životní zklamání. Je také patronka singl rodičů. Její syn se stal františkánem. Na obraze jsou vidět předměty spojené s ukřižováním Ježíše Krista.

Na konci chodby – galerie je přístup k varhanám. Varhany jsou vlastně duší každého chrámu. Za nimi jsou ještě dubové chórové lavice z roku 1704. Od varhan ze zvýšeného balkonu je krásný pohled po celém kostele.

Pokud Vás bude zajímat ještě něco více o našem kostele sv. Františka ve Voticích, je možné využít také nabídku MKC Votice, které zde zajišťuje komentované prohlídky.

Zpracoval Jiří Maršíček podle dostupných františkánských pramenů, dále dle 4. dílu knihy Sedlčansko, Sedlecko a Voticko od Čeňka Habarta a též z knihy Pavla Pavlovského Vyprávění o Voticích.
 

Kontakty

Václav Revenda P. Mgr. et Mgr. Václav Revenda
administrátor farnosti
   (+420) 721 487 212
   revendavaclav@seznam.cz
Stanislav Zápotocký P. Stanislav Zápotocký
výpomocný duchovní
   (+420) 602 170 046
   fara_sedlcany@volny.cz

Biblický citát

Biblický citát na dnešní den
Blahoslavení tvůrci pokoje. (Mt 5,9)