Říká se, že když zvony mlčí, nastávají těžké časy. Je pozoruhodné, že pokud člověk čte nějakou kroniku, tak právě údaje o abnormálnostech života zvonů najdeme velmi často jako naprosto zásadní událost daného roku celé obce, ačkoli se jinak děly i jiné velmi podstatné události. Nejen např. v jankovské farnosti byli dokonce lidé, kteří riskovali svůj život za záchranu zvonu před zrekvírováním. Ve dvacátém století byly zvony ve Voticích zrekvírovány pro válečné účely jak v první, tak druhé světové válce. Tři nové zvony byly zakoupené roku 1929. Během 2. světové války došlo opět k zrekvírování. Jen zvon Barbora přežil obě války. Roku 1952 byl proto zakoupen ještě zvon sv. Vojtěch. Nic ale není věčné, i zvony někdy potřebují pomoct, aby mohly nadále plnit svůj radostný úkol. Poslední údržba mechanizace zvonů byla provedena před cca 45 lety. A tak se mechanické části pohonných jednotek musely zrekonstruovat. Zrovna tak bylo zapotřebí vyměnit kompletně elektrický rozvaděč a kabeláž, protože byly již značně zastaralé a mohl by hrozit požár. Opravit bylo zapotřebí i prasklá srdce zvonů. Nejen díky tomu, ale i novému a šetrnému pohonu zvonů znějí mnohem lépe a doufejme, že ještě dlouho znít budou. Všechno se podařilo opravit díky spolupráci farnosti, dobrovolných dárců a města a zvony opět mohou obšťastňovat všechny příchozí z blízka i dálky svým radostným hlasem. Proto bych chtěl touto cestou poděkovat všem dárcům, kteří na opravu přispěli a zvlášť Městu Votice.
A tak ve středu 3. května se po zhruba dvouměsíční odmlce opět rozezněly zvony na farním kostele. Postaral se o to pan Petr Rudolf Manoušek s kolegou a dvěma elektrikáři. Zvony nám tak každý den připomenou poledne a v některé dny upozorní, že se blíží mše svatá. Oba zvony si můžete prohlédnout, když k nim při návštěvě rozhledny Václavka vystoupáte. Děkujeme jménem všech, kteří se před polednem na zvonění těší.
A proč však byly pro obyvatele zvony po staletí tak důležité? Když pomineme různé pověry, oznamování času, požáru apod., tak to bylo jistě z důvodu, že zvony provázely život člověka od kolébky po jeho smrt, přes různé důležité životní události v radosti i bolesti, a byly zde pro bohaté i chudé. Zvony tak můžeme slyšet při různých radostných událostech, jako jsou svatby a významné dny; svolávají lidi na společnou modlitbu za nás, naše blízké i celé okolí. Ale znějí také při pohřbech nebo z piety, když zemře někdo významný nebo při nějaké jiné smutné události. To abychom se chvíli zastavili ve shonu, který máme, zavzpomínali na ty, kterých se to týká a také za ně poprosili Boha.
Jelikož se jedná o posvěcené předměty, které mají pomáhat člověku skrze Boha k blahobytu, je na ně pohlíženo s náležitou úctou.
Stejně tak většina zvonů má na sobě napsanou nějakou moudrou větu k zamyšlení a jsou pojmenovány po nějakém svatém, čímž vyjadřují, že tyto svaté původní donátoři žádali o přímluvu pro všechny, kdo hlas zvonů budou slýchávat.
I dnes zvony zvoní pro bohaté i chudé, víru praktikující i nepraktikující a připomínají, že máme za co děkovat, z čeho se radovat a v časech smutku máme se ke komu utíkat – k Bohu, který naše smutky nejen vyslechne, ale dokáže i potěšit a darovat nám opravdovou radost. A tak je vždy za co prosit, ale i děkovat: že zde máme mír, svobodu a prosperitu. Kéž nám hlas zvonů proto nikdy nezevšední, a i svou pokornou službou zvou k radosti ze setkání s Bohem.
Tak na zvoněnou, aby nám Bůh žehnal a dobře se nám i budoucím generacím vedlo.
Více o našich votických zvonech naleznete zde.
P. Václav Revenda
Zvony ve Voticích opět zvoní
Foto archiv farnosti
