Kostel všech Svatých Olbramovice

Kontakt na kostelníka: Leoš Stárek: 602 104 787, Eva Křížková: 732 418 191

KOSTEL VŠECH SVATÝCH V OLBRAMOVICÍCH

Slavnost Všech svatých je křesťanský svátek, který připomíná všechny svaté, a to nejen ty, kteří jsou oficiálně kanonizováni, ale také ty, o „jejichž svatosti neví kromě Boha nikdo“.

Slaví se: 1. listopadu.

Kostel Všech svatých v Olbramovicích je původně románský kostel. Původně byl malý, nízký, zakončený půlkruhovou apsidou.

Z této stavební fáze se zachovala věž s dvojitými okénkyobvodové zdivo lodi. Z původní románské stavby věže se zachovalo zdivo z lámaného kamene, široké 130 cm.

Okna věže jsou umístěna v horním patře ve dvou řadách, jsou podvojná, rozdělená sloupky. Hrany oken a věže jsou ozdobeny tesanou žulou.

Původní románský kostel byl roku 1866 přestavěn. Stará románská apsida byla zbořena, loď kostela prodloužena a ukončena novou apsidou ozdobenou zubatou římsou. Při této přestavbě získal kostel současnou pseudorománskou fasádu.

V roce 1884 (někde je uvedeno 17. století?) vznikla cibulovitá báň věže. Vybavení kostela je převážně barokní a rokokové. Hlavní oltář sem byl přenesen z kostela sv. Jakuba v Praze a pochází z doby okolo roku 1700.

První zmínky o olbramovickém kostele pocházejí z druhé poloviny 12. století, kdy byl založen společně se vsí.

O jeho založení se zasloužili rytíři z Olbramovic. Rytířům z Olbramovic (Dvořeckým) patřil kostel až do roku 1580.

Čeněk Habart uvádí, že: „po příkladu rytíře Přecha z Olbramovic, jenž byl horlivým přívržencem učení Husova, celá osada záhy přilnula k podobojí a tak stal se kostel husitským, později utrakvistickým. Po roce 1624 byl utrakvistický kněz vypuzen a osada přidělena katolickým farářům v Bystřici.“

Od roku 1672 se stal filiálním kostelem votické fary.


 

Ze současnosti:

V 20. letech 21. století, ve spolupráci Obce Olbramovice s farností Votice a za přispění dárců, proběhly opravy kostela a to:

  • výměna krytiny lodi

  • oprava varhan

  • rekonstrukce elektroinstalace

  • ozvučení kostela

  • oprava výmalby interiéru

  • odvodnění zdiva kostela a nová dešťová kanalizace

  • vyčištění věže od nánosů prachu, ptačího trusu a opraveno schodiště

  • oprava věže kostela, včetně fasády

  • V současné době probíhají sondy v lodi kostela, za účelem zjištění stavu trámů a bude provedena oprava fasády lodi kostela.

Za účelem opravy kostela byla vyhlášena Obcí Olbramovice veřejná sbírka.

Interiér:

Oltář „Nejsvětější trojice“

je zde zobrazen Ježíš Kristus, dále Bůh otec (oko) a Duch svatý (holubice). Hlavní oltář byl přenesen z kostela sv. Jakuba v Praze a pochází z doby okolo roku 1700. V roce 1986 byl restaurován.

Na slavnost Nejsvětější trojice se v Olbramovicích tradičně slaví pouť. Svátek vychází 8 týdnů po Velikonocích, v roce 2021 30. května.

Nad vchodem do sakristie obraz „Všech svatých“ (17. století)

Dříve byl na hlavním oltáři.

Křtitelnice, kropenka u zadního vchodu

Románská

Směrem ke kůru se pod kamennou dlažbou nachází hrobka rytíře Velemyšlského a jeho manželky Doroty; není označena náhrobním kamenem.

Výmalba kostela

S malbou samou započato dne 3. srpna 1907. Provedl ji František Fhér, dekorační malíř z Votic.

Malba je provedena románském temperovými či vaječnými barvami a gazeinováním s bohatými ručními ornamenty a bohatým zlacením – zlatem dukátovým.

Výmalba byla opravena v roce 1980 a další oprava byla provedena před 2 lety.

Varhany

Pochází z počátku 20. století. Posvěceny  v neděli dne 12. října 1902.

Vpravo od zadního vchodu

Žulová deska s ženskou postavou v kroji ze 17. století s rukama sepjatýma na prsou. Čeněk Habart, autor knihy Sedlčansko, Sedlecko a Voticko uvádí, že dříve bývala v kostelní dlažbě a přikrývala hrobku. Poté byla umístěna do hřbitovní zdi a odtud v roce 1980 vsazena na současné místo.

Jesličky

Pochází z roku 1980.

Venku uprostřed hřbitova je památník z roku 1929.

Památník byl postavený olbramovickými osadníky za vedení Františka Páva. Jedná se o žehnajícího Krista na čtyřhranném žulovém hranolu. Jsou zde uvedeni padlí z 1. světové války.

K 1. červnu 2022 zpracovala Eva Křížková

 

 


 

Zvony v kostele Všech svatých v Olbramovicích

V letech první světové války, roku 1916, byly olbramovické zvony, kromě zvonu umíráček, konfiskovány pro vojenské účely.

Ve farní kronice je záznam o sejmutí dvou zvonů:

Větší měl na sobě čtyři obrazy, a to sv. Ludmily, sv. Josefa, Svaté rodiny a sv. Františka. Druhý měl na sobě obraz Panny Marie Bolestné.“

Po válce z darů pana Antonína Páva z Městečka a veřejné sbírky byly pořízeny nové zvony, které byly lity u zvonaře Diepolda v Praze.

Byly vysvěceny pražským biskupem ThDr. Antonínem Podlahou o Velikonocích v roce 1922.

Jednalo se o tři zvony, které byly zasvěceny:

  • sv. Janu Nepomuckému

  • sv. Vojtěchu

  • Nejsvětější Trojici Boží (tento zvon se využíval jako poledník).

Během německé okupace, v letech druhé světové války roku 1942, byly i tyto zvony konfiskovány, a to nejprve hlavní tři zvony (19.3.1942) a následně i zvon umíráček (18.5.1942).

Odebrané zvony:

Zvon, na kterém byl vyobrazen Sv. Jan Nepomucký, měl nápis: Svatý Jene Nepomucký, vypros lidu požehnání, zlý lid za války vzal, dobrý zas v míru dal.

Zvon Nejsvětější Trojice nesl nápis : Nejsvětější Trojice Boží, buď nám milostiva, chraň, pomáhej a žehnej nám.

Zvon na kterém byl vyobrazen Sv. Vojtěch nesl nápis : Sv. Vojtěše, ochraňuj nás.

Ohledně odebrání umíráčku je ve farní kronice uvedeno:

Tento umíráček, přes 200 roků starý, byl tedy sejmut, opatřen předepsaným nátěrem a odeslán. Sejmutí zvonů vykonal p. Říha – z donucení. Tak v Olbramovicích nezůstal ani jediný zvon.“

Roku 1945 byl zvon umíráček vrácen do Olbramovic do lucerny věže kostela.

Zvon umíráček je z roku 1506 a je na něm vyobrazen sv. Prokop s čertem po levici.

Stávající dva hlavní zvony byly pořízeny roku 1948 a byly posvěceny generálním vikářem Dr. B. Opatrným z iniciativy p. Fr. Páva.

Ve farní kronice je uvedeno: Za kmotry byly Jarmila Žížalová z Městečka, L. Pávová z Městečka, pí. Dvořáková z Veselky, pí. Zoulová z hostince, pí. Hradecká a pí. Macháčková z Olbramovic.

Zvon z r. 1948 „Maria“.

Zvonovina, průměr 71/72 cm, celková výška 58 cm, hmotnost 206 kg, hlavní tón d2.

Koruna talířová. Základ s fabionem. Na čepci výrobní číslo 154. Na horním okraji rozvilinový ornament sevřený linkami. Na čelní straně reliéf P. Marie Immaculaty, stojící na zeměkouli, šlape po hadovi, kolem hlavy kruh z hvězd.

Na straně protější pod polovinou výšky: ZVON TENTO POŘÍZEN / SBÍRKOU ZBOŽNÝCH OBČANŮ / OLBRAMOVICE A OKOLÍ. (menším písmem:) R. PERNER NÁR. SPR. / SUCHÉ VRBNÉ U Č. BUDĚJOVIC. / 1948.

Věnec oddělen 3 linkami.

Zvon z r. 1948 „Nejsvětější Trojice“.

Zvonovina, průměr 60 cm, celková výška 56,5 cm, hmotnost 122 kg, hlavní tón f2.

Koruna talířová. Základ s fabionem. Na čepci výrobní číslo 155 . Na horním okraji mezi linkami esovitá větévka růže. Na čelní straně reliéf Nejsvětější Trojice: Na oblaku zeměkoule, po stranách sedí Bůh Otec a Syn. Za nimi trojúhelník s plameny po obvodu, v horní části holubice Ducha svatého.

Na straně protější pod polovinou výšky: ZVON VĚNOVÁN / OBĚTAVÝMI OBČANY / CHRÁMU PÁNĚ V OLBRAMOVICÍCH. (menším písmem:) R. PERNER NÁR. SPR. / SUCHÉ VRBNÉ U Č. BUDĚJOVIC. / 1948.

Věnec oddělen 3 linkami.

Zvon z. 1506 „umíráček“.

Zvonovina, 36,5 cm, hloubka 28 cm, tloušťka věnce 28 mm.

Koruna s 6 uchy. Základ nízký v úrovni čepce, se švem po obvodu. Na horním okraji nápisová páska sevřená linkami: /lilie/ letha /lilie/ tisyceho /lilie/ pietisteho /lilie/ ssesteo h (písmo 25 mm). Pod začátkem nápisu kruhový medailon (s 4 paprsky na obvodu): stojící sv. Prokop s čertem po levici. Věnec oddělen linkou. Při dolním okraji linka.

Zvon byl rekvírován v II. světové válce a vrácen. Na boku zbytky nápisu z rekvizice: . ÚŘ V OL… / … SEDLČAN.. ; číslo P/P 37 .


 

 

Kontakty

Václav Revenda P. Mgr. et Mgr. Václav Revenda
administrátor farnosti
   (+420) 721 487 212
   revendavaclav@seznam.cz
Stanislav Zápotocký P. Stanislav Zápotocký
výpomocný duchovní
   (+420) 602 170 046
   fara_sedlcany@volny.cz

Biblický citát

Biblický citát na dnešní den
Ježíš přijímá hříšníky a jí s nimi. (Lk 15,2)