Kostel sv. Václava

Votický chrám sv. Václava se připomíná v děkanátu vltavském již roku 1352 jako farní. Podle průzkumů jde o zdivo z doby kolem roku 1200. Z původně gotického kostela z počátku 13. století zůstala po požáru v roce 1731 gotická křtitelnice a dva náhrobní kameny z 16. století. Křtitelnice je ze žuly tesaný, oblý, šroubovitě rýhovaný a prstencem uprostřed opásaný sloup. Na něm je kamenná miska v podobě polokoule.

Chrámová loď je obdélná a má valenou klenbu s výseky nad barokově zprohýbanými okny. Klenba se opírá o jednoduché pilastry (sloupy vystupující v omítce s římsovými hlavicemi). 

K severnímu boku chrámu byla roku 1755 přistavěna kaple sv. Jana Nepomuckého, na níž navazuje sakristie. Kapli dal vystavět hrabě Arnošt František z Vrtby a 29. dubna 1755 ji vysvětil biskup Antonín Votava. Presbytář (kněžiště) je čtvercového půdorysu. Na klenbě má freskovou malbu z poloviny 18. století, představující oslavu svatého Václava na nebesích.

Nad presbytářem je lucernovitá věžička se zvonkem. Hlavní oltář je barokní a má pěkné vyřezané rozviliny, z nichž nahoře vynikají dva kalichovité květy s postavami andělíčků. Bohaté a umělecky hodnotné řezby tvoří obrubu většího obrazu sv. Václava a hořejšího oválného obrazu, který vyobrazuje zavraždění sv. Ludmily. Po stranách velikého obrazu stojí sochy sv. Vojtěcha a sv. Prokopa.

Na brankách jsou vzácné sochy sv. Víta a sv. Josefa vytvořené významným sochařem Janem Brokofem. Oltář celým svým sestavením má představovat "české nebe".  Nad vchodem kaple sv. Jana Nepomuckého visí rozměrný obraz "Narození Páně" z roku 1901 od Sequense, dar z roku 1901 od Františka Kodeta.

Postranní oltáře i kazatelna mají bohaté barokní řezby. V levém postranním oltáři vyniká nevšední krásou socha Bolestné Panny Marie s mrtvým Kristem na klíně. Pod kazatelnou ve zdi je náhrobek z černého mramoru. V horní polovině je dětská postava, jež představuje na podušce spící Annu Mandelinu, dcerušku rytíře Václava Skuhrovského. Druhý náhrobek patřil Kryštofu Přechovi, synáčkovi rytíře Skuhrovského.

Při hlavním vchodu v podlaze je z šedivého mramoru zhotovený náhrobek faráře Jana Jetřicha Šlechty, rytíře ze Všehrd. V roce 1887 pořídilo město nové varhany nákladem 1800 zl. Stavěl je K. Šiffner z Prahy. Roku 1898 daroval stavitel Emanuel Vrzal na paměť sňatku své dcery obrazy křížové cesty.

Kostelní věž bývala původně nižší a měla horní patro dřevěné. Spočívalo na krakorcích a kryla je stanová střecha. Po požáru roku 1731 ji obec opatřila prozatímní prkennou střechou. Až v roce 1822 byla nahrazena šindelovou, natřenou fermeží. Roku 1894 byla věž zvýšena ještě o jedno patro a opatřena hodinami z dílny hodináře p. Řeháka a novou střechou.

Od roku 1894 hodiny na farní věži odměřovaly městu čas. Nad městem se také nesl velebný hlas zvonu až do doby, kdy vypukla 1. světová válka. V roce 1916  bylo vojenským úřadem oznámeno, že kostelní zvon sv. Václava bude z kostelní věze sejmut a zabaven pro válečné účely. Nic nepomohly protesty ani prosby. V roce 1918 stihl podobný osud městský zvon sv. Vojtěch.

V roce 1917 bylo z kostelní a radniční věže odebráno měděné hromosvodové vedení a nahrazeno pozinkovaným. V roce 1929 byly zakoupeny tři nové zvony pod názvem sv. Václav, sv. Ludmila a sv. Vojtěch, které vysvětil P. Petr Kurc.

Ani doba 2. světové války zvonům nepřála. Němci naštěstí nestačili všechny rozbít. A tak hned v květnu 1945 se do Prahy na Maniny vypravil votický kostelník Jan Pištěk. Z celé naší farnosti našel pouze dva zvony - umíráček z Olbramovic a jeden ze zvonů votické farnosti sanktusové věžičky, to bylo už za faráře Jan Hoffmana. S dalším farářem Jelínkem se podařilo ušetřit na zvon nový, byl vysvěcen roku 1952 a dostal jméno sv. Vojtěch. Do věže přibyl ke zvonu sv. Barboře, který přečkal obě světové války. V roce 1998 byly ve věži farního kostela dva zvony: sv. Vojtěch a sv. Barbora.

Pod kostelem je socha sv. Václava a blaničtí rytíři.

K farnímu kostelu patři i zmínka o votických farářích. Náboženské poměry se po bělohorské bitvě značně změnily. Na votickém panství se o to zasloužil hrabě Sezim z Vrtby a františkáni. V roce 1630 byl do Votic dosazen farář František Stiller a vydržel tu 32 let. Seznam farářů P. Gaudencius Sádlo 1676, na celé farní osadě bylo v letech 1676 - 78 pouze 609 farníků (z toho ve městě 409). I když se jedná jen o dospělé, můžeme si udělat představu o tom, jak byl kraj vylidněn po třicetileté válce.

Farářem kostela sv. Václava P. Jan Jetřich 1679 - 1711, P. Jan Izidor v letech 1711 - 1738, na 40 dní pak P. Václav Josef Hennet, od ledna 1739 P.Jan Santar a potom celá řada farářů až po dnešní dny.

 

Kontakty

Václav Revenda P. Mgr. et Mgr. Václav Revenda
administrátor farnosti
  Stanislav Zápotocký P. Stanislav Zápotocký
výpomocný duchovní
   (+420) 721 487 212    (+420) 602 170 046
   revendavaclav@seznam.cz    fara_sedlcany@volny.cz