Advent a roráty - Lk 21,36
S první adventní nedělí začal nový církevní rok.
V adventu prožíváme očekávání příchodu Ježíše, Spasitele, Emmanuele, Boha, který přišel, aby žil s námi lidmi v našich konkrétních životech.
Text Lukášova evangelia vyzval k bdělosti – to je totiž vlastnost, která nám umožní mít naději, nehledět jen na osobní bolesti a potíže, zvednout hlavu, oprostit se od toho, co nás zatěžuje, co bere čas a sílu a vysává radost. Co nás dusí. Bdělost je lék, který zatočí s naší ospalostí. S přežíváním. S únavou a omrzelostí. Umí vzbudit úžas, vděčnost a radost, touhu strávit požehnanou dobu s Bohem v modlitbě. Pomůže vyšetřit si chvíli na návštěvu druhého, dodá nápad poslat sms někomu, na koho zapomínáme. Inspiruje nás k žití na sto procent.
S bdělostí také souvisejí starobylé, pouze v Čechách praktikované rorátní mše svaté. Začaly se sloužit někdy v době Karla IV. a postupně procházely proměnou formy liturgické i jazykové – z latiny k češtině. Obsahem těchto mší je v takzvaných rorátech vyzpívaná úcta k Panně Marii jako k nastávající matce budoucího Spasitele.
Rorátní mše se slavily a slaví brzy ráno, ještě za tmy, pouze s rozsvícenými svícemi. Dříve na ně chodily s rozžatými lucernami celé rodiny, dnes už taková touha není vidět. Přesto se v naší farnosti minulý rok uskutečnily 4 rorátní mše, interpretované rodinou Kubišových. Letos jsou okolnosti jiné, přesto bychom se rádi sešli při jejich slavení alespoň tři poslední předvánoční čtvrtky, a to v 6:30 hodin ráno v kostele sv. Václava.
Všichni jsme zváni a doufáme, že se podaří i zpěvem vyjádřit radost z probíhajícího adventu a z přicházení, které se naplní o Vánocích.
